Zlata Hálová: Garáže pod "Zelňákem"

Zlata Hálová

„Blízko Zelného trhu bydlím, je to moje srdeční záležitost, to místo je krásné a jeho genius loci silný.“

Text: Michal Šindelář
Fotografie: Michal Šindelář
Publikováno 8. 11. 2012

Možnou smrtelnou ránu chtěl Zelnému trhu v Brně zasadit soukromý investor. Budování privátních podzemních garáží mohlo vážně poznamenat nejpůvabnější historické náměstí v Brně, které již přes 400 let slouží jako trh zeleniny a ovoce. Arogantní zájem však narazil.

Utajené bagrování v Městské památkové rezervaci

„Blízko Zelného trhu bydlím, je to moje srdeční záležitost, to místo je krásné a jeho genius loci silný,“ popisuje Zlata Hálová, odkud pramení její zájem o osud Zelného trhu. K záměru výstavby podzemních garáží na Zelném trhu bylo zprvu velmi málo informací. „Tento plán s celodenním průjezdem aut k nájezdu do garáží, který by stál přímo na Zelném trhu, byl natolik nefér vůči veřejnosti, že vedení města dělalo opravdu vše, aby to utajili,“ vzpomíná na první vlnu dotazů vznášených na zastupitelstvo a příslušné státní orgány.

Naštěstí na podzim 2009 skrytě připravovaný plán zachytil zastupitel za Stranu Zelených Pavel Halada a informaci předal dál. Zlata potom spolu se Sdružením Brnění a Sdružením 4AM pozorně sledovala postup radnice, který nepočítal s protestem veřejnosti. „Zelný trh funguje nepřetržitě již 400 let jako trh s ovocem a zeleninou, je to důležité místo setkávání lidí. A centrum Brna je silně obydleno, ulice, které ústí do Zelného trhu jsou tvořeny měšťanskými domy. Žijí tam lidé po mnoho generací,“ zdůrazňuje Zlata živou povahu Městské památkové rezervace, které je „Zelňák“ součástí.

Investor s ostrými lokty proti veřejnosti

Soukromé investory však dění na povrchu nezajímalo. Kvůli 58 podzemních parkovacích míst - určených majitelům luxusních bytů a hostům hotelu - by bylo třeba vybagrovat 2 200 metrů čtverečních, což by znamenalo víc než čtvrtinu celkové plochy náměstí. „Lidé zprvu vůbec nevěděli, že se nejedná o garáže pro veřejnost, že se nejedná o odlehčení centra města od aut, jak to bylo magistrátem prezentováno. Domnívali se, že garáže budou sloužit obyvatelům města, kteří přijedou do centra za nákupy nebo kulturou,“ vysvětluje Zlata nezbytnost pravdivého informování veřejnosti. „Ta stavba by nejen zabila živoucí náměstí sloužící lidem, ale byla by také přímým ohrožením statiky jedinečné barokní kašny Parnas, nedávno nákladně opraveného divadla Reduta a labyrintu historických sklepení pod Zelným trhem. Komunikovat nechtěli, zatloukali, do posledního okamžiku mlžili,“ hodnotí snahy o komunikaci s investorem i s radnicí Zlata.

Pádným a smysluplným krokem bylo zprávu o hrozbě oblíbenému místu Brna sdělit veřejnosti. „Nemohli jsme zůstat osamoceni, potřebovali jsme veřejné mínění. Spolu s dalšími lidmi se nám podařilo získat podpůrný hlas brněnských osobností a odborníků a také hlas veřejnosti. Ve dvou kolech jsme sebrali 5 500 hlasů protestní petice nesouhlasící s výstavbou podzemních garáží,“ popisuje.

Asociální projekt získává trhliny a rozpadá se

Lidé stojící za iniciativou proti garážím dokázali nabídnout pádné argumenty technického rázu. Spočítali, že by bylo třeba vybagrovat 22 tisíc tun zeminy, kterou by muselo odvézt dohromady 2 800 nákladních aut. Tyto 7,5 tunové náklaďáky by musely vyjíždět historickou Květinářskou uličkou do Masarykovy třídy, což je pěší tepna centra Brna.

„Vlastně to skoro nebylo možné. Kam s tou hlínou? Jak dlouho bude trvat její nakládání a odvážení a kudy by tam zase přiváželi tuny betonu? Proslechlo se, že investor plánoval vést jakýsi betonovod z ulice Bašty nad domy a přes střechy Kapucínského kláštera,“ popisuje komplikovanou situaci v historické zástavbě. Investor se však těmito „drobnostmi“ odmítal předem zabývat s argumentem, že se tyto věci budou řešit „až během stavby“.

Tlak veřejnosti byl silný, magistrát kapituloval

„Na začátku nás bylo osm. Potom se přidalo veřejné mínění a řada dobrovolníků. Zásluhu na úspěchu má více lidí,“ vypočítává Zlata energii, kterou do iniciativy vložila spolu s ostatními. Vyzdvihuje zejména Matěje Hollana ze sdružení Brnění,  Aleše Svobodu, sdružení 4AM i řadu dalších odborníků a osobností, ze kterých jmenuje například historičku Milenu Flodrovou a autora plánu Městské památkové rezervace Josefa Němce. „A co mne překvapilo, byli neznámí lidé, od kterých jsme měli silnou podporu,“ vykresluje Zlata, jak dokázal genius loci Zelného trhu zmobilizovat veřejnost, aby byla zachráněna jeho historická hodnota.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS