Renata Horáková: Korupce ve Znojmě

Renata Horáková

„Nejsem hrdinka. Nemohla jsem jednat jinak.“

Text: Kristýna Malíková
Fotografie: Filip Fojtík
Publikováno 23. 10. 2012

Renata Horáková byla jednou z mnoha úřednic. Na městském úřadě ve Znojmě, kde pracovala, ale byla svým nadřízeným nepohodlná. Odmítala totiž coby vedoucí majetkového odboru podepisovat pro město nevýhodné smlouvy. A tak se jí úřad zbavil. Ona však svůj boj za spravedlnost i za cenu nemalých problémů nevzdala.

Renata Horáková byla běžnou úřednicí, kterých jsou v České republice stovky. Pracovala jako vedoucí majetkového odboru, po roce a půl však byla nucena z funkce odejít. Tehdejší tajemník Městského úřadu, její nadřízený, se jí nakonec zbavit dokázal. Když mu nebyla po vůli, přeřadil ji nejdříve na základě profesních výtek do archivu, až ji nakonec z úřadu vyhodili úplně.

Nevýhodné smlouvy

„Jednou ze smluv, kterou po mně požadovali podepsat, byl kontrakt týkající se pozemku Malá Louka. Šlo o pozemek o 60 tisíci metrech čtverečních. Pronájem měl činit dvě koruny ročně a současně se měl zabřemenit, aby se s ním dále nedalo nakládat,“ popisuje Renata Horáková. Smlouvy odmítla podepsat, a zpečetila si tak svůj odchod z úřadu. Cesta k němu však nebyla jednoduchá. Vedla od nátlaku podepsat rezignaci, nucenou dovolenou a následné přeřazení do archivu úřadu.

Díky materiálu, který měla v rukou, se rozhodla na svého tehdejšího nadřízeného, tajemníka Městského úřadu Vladimíra Krejčíře, podat trestní oznámení. Krejčíř byl po dvou letech vyšetřování obžalován za zneužití pravomoci veřejného činitele a přijetí úplatku. Společně s ním momentálně na soud čeká také sedm znojemských podnikatelů, kteří měli úplatky nabízet.

Na úřadu vládl strach

„Kromě nátlaku, abych svůj post opustila, který na mě můj nadřízený vyvíjel, bylo vyčerpávající přihlížet i nátlaku na mé kolegy. Po pár měsících bylo patrné, že se mě kolegové straní. Měli asi strach o svá místa,“ říká dnes Renata Horáková. Ze začátku ji podporovali kolegové z jejího oddělení, po čase už na její straně zůstala víceméně jen její osobní sekretářka. Sama však za svou loajalitu k „černé ovci“ úřadu zaplatila ztrátou zaměstnání. Zatímco byla přeřazena do archivu, její místo zaniklo. Úřad sloučil dva odbory a ona i její sekretářka přišly o práci pro takzvanou nadbytečnost funkce.

Hrdinství, nebo normální jev?

„Necítím se jako žádný hrdina. Udělala jsem to, co jsem musela. Ani zpětně bych nejednala jinak,“ shrnuje zpětně Renata Horáková. Obrátit se na protikorupční policii cítila jako svou povinnost bránit zájmy města a městské pokladny. Kvůli ztrátě zaměstnání se nakonec obrátila na soud. Spor nakonec dopadl smírem. Radnice Renatě Horákové dorovnala platový rozdíl za dobu, kdy pracovala v archivu a také uhradil náklady na právníka. Zaměstnat ji však ani nové vedení úřadu nehodlá. Jakoby jí dávali vzkaz, že zaměstnanec, který poukazuje na protiprávní jednání, není žádoucí. „Mým cílem nebylo vysoudit peníze. Chtěla jsem se na úřad vrátit. Prokázat, že mě o zaměstnání připravili neprávem,“ vysvětluje.

Renatu Horákovou za její odvahu poukázat na korupční jednání ocenil také Nadační fond proti korupci. Ten jí v rámci svého programu boje proti korupci věnoval částku ve výši 300 tisíc korun. Byla třetím člověkem, který tento fond ocenil. Ocenění si Renata Horáková převzala v den, který je mezinárodně uznáván jako Den boje proti korupci, tedy 9. prosince.

 

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS