Monika Mareková: Rovnoprávnost cizinců

Monika Mareková

„Sepsala jsem potom ještě stížnost na Ústavní soud pro porušení mého práva na spravedlivý proces ze strany Nejvyššího správního soudu. Když i ústavní stížnost byla odmítnuta, zkusila jsem se obrátit na ombudsmana a požádala ho o podání návrhu na ústavní soud na zrušení podzákonného právního předpisu pro rozpor s evropským právem a českými zákony. Ten s mými argumenty souhlasil.“

Text: Jana Strnadová
Fotografie: Ľuboš Šanoba
Publikováno 18. 2. 2013

Ne každému se podaří zúročit své oborové znalosti již při studiu. Monika Mareková, absolventka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, to však dokázala. Odhalila, že dosavadní právní úprava je pro cizince diskriminační a vydobyla pro všechny zahraniční studenty, navštěvující české školy, slevu na cestovné. Cesta od prvotní myšlenky k cíli však trvala bezmála dva roky.

Stáž ve Švýcarsku ji povzbudila k činu

Ještě před dvěma lety si slovenský občan studující v České republice nemohl vyřídit studentský průkaz poskytující slevu na vnitrostátní dopravu mezi bydlištěm a školou. Sleva byla podmíněna místem trvalého pobytu na území České republiky. Ani Monika Mareková, pocházející ze slovenských Brestovian, se svou žádostí u Českých drah nepochodila.

Ve třetím ročníku absolvovala roční stáž na švýcarské univerzitě ve Fribourgu. Na hodinách tenkrát mimo jiné probírali i evropské právo a případy z praxe. Monika zjistila, že fakt, že slovenští studenti nemají v Čechách nárok na slevu na cestovné, je s evropským právem v rozporu. Konzultovala svou situaci také s tamními učiteli a ti jí dali za pravdu. Ambiciózní studentka práv se rozhodla, že to tak nenechá.

České dráhy i Ministerstvo financí její žádost zamítly

Po návratu do Čech se Monika Mareková pustila do zarputilého boje. Nejprve písemně oslovila České dráhy s žádostí, aby byla na základě evropského práva diskriminační podmínka odstraněna. „Tvrdili, že oni s tím nic dělat nemůžou, protože podmínku stanovuje cenový výměr Ministerstva financí,“ vzpomíná Monika. Obrátila se tedy s žádostí o změnu legislativy a cenového výměru na Ministerstvo financí. Ani tady však nepochodila – i zde byla její žádost odmítnuta s tím, že o diskriminaci se nejedná.

Monika Mareková se ovšem nehodlala vzdát a přemýšlela, co by se v této záležitosti dalo dělat dál. „Pak přišel jeden učitel s tím, že cenový výměr je opatřením obecné povahy. Přestože o tom Nejvyšší správní soud dosud nikdy nerozhodoval, té myšlenky jsem se chytila a sepsala jsem podání na Nejvyšší správní soud s návrhem, aby byla část tohoto opatření obecné povahy zrušena pro rozpor se Smlouvou o fungování Evropské unie a českou legislativou,“ popisuje Monika další vývoj situace.

Věci se daly do pohybu až díky ombudsmanovi

Nejvyšší správní soud však došel k závěru, že cenový výměr opatřením obecné povahy není. Nezabýval se pak už samotnou otázkou diskriminace, a tak bylo i toto podání nakonec odmítnuto. „Sepsala jsem potom ještě stížnost na Ústavní soud pro porušení mého práva na spravedlivý proces ze strany Nejvyššího správního soudu. Když i ústavní stížnost byla odmítnuta, zkusila jsem se obrátit na ombudsmana Pavla Varvařovského a požádala ho o podání návrhu na ústavní soud na zrušení podzákonného právního předpisu pro rozpor s evropským právem a českými zákony. Ten s mými argumenty souhlasil,“ vypráví Monika.

Ještě před podáním ústavní stížnosti se ale veřejný ochránce práv rozhodl využít svých pravomocí a navrhnul ministrovi financí změnu tohoto podzákonného právního předpisu. „Ministr financí s ombudsmanovým návrhem souhlasil, starý cenový výměr zrušil a vydal nový, který již diskriminační podmínku neobsahuje,“ uzavírá své vyprávění Monika Mareková.

Tvrdohlavost přinesla své ovoce

Monika může být na své vítězství právem hrdá. Koneckonců nebojovala jen za sebe, ale i za spoustu dalších zahraničních studentů, kteří u nás studují. Dnes pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu a v rámci služeb centra SOLVIT se zabývá řešením podobných případů. „Pokud se čeští občané v důsledku porušení evropského práva dostanou do sporu s úřady v zahraničí, mohou se na nás obrátit,“ popisuje Monika oblast, ve které je v současné době aktivní.

Zároveň se zaměřuje také na práva mladistvých. V roce 2011 působila jako mládežnická delegátka Slovenska na Valném shromáždění OSN a má za sebou i spoustu dalších souvisejících aktivit. Vše nasvědčuje tomu, že o této mladé tvrdohlavé právničce ještě uslyšíme.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS