Matěj Hollan: Profesionální občan

Matěj Hollan

„S kamarády v hospodě jsme se shodli, že se nám to nelíbí, a tak že jim tu vyhlášku zrušíme.“

Text: Barbora Čapková
Foto: Radomír Maceček
Publikováno 20. 11. 2012

Brněnský rodák Matěj Hollan je ukázkovým příkladem toho, jak se dá úspěšně angažovat ve prospěch občanského života. I když je mu teprve osmadvacet let, má za sebou už několik úspěšných kauz. Momentálně se snaží o regulaci hazardu a zlepšení české legislativy. Vše bere s nadhledem, o čemž vypovídá i satirický web Žít Brno, který pomáhal zakládat.

Kvůli garážím jsem odešel od Zelených

První věc, která ho naštvala, byl zákaz pouličních muzikantů v Brně před více než dvěma lety. „S kamarády v hospodě jsme se shodli, že se nám to nelíbí, a tak že jim tu vyhlášku zrušíme,“ vzpomíná. Sešli se na velkou demonstraci s několika skupinami muzikantů a hráli a pochodovali z České ulice až na náměstí Svobody. Za měsíc byla vyhláška skutečně zrušena.

Na jeho první akci plynule navázala další kampaň. Tentokrát se postavil proti výstavbě podzemních garáží na Zelném trhu. „Tento projekt byl také důvodem mého ukončení členství ve Straně Zelených, protože ten projekt podporovala,“ doplňuje Matěj. I tato kauza se podařila za půl roku vyhrát, což je pro něj doposud největší úspěch. Byl to také okamžik, kdy se Matěj Hollan stal jakýmsi "profesionálním občanem".

Máme nejvíc heren na světě, může za to ministerstvo

Další oblastí, které se tedy začal věnovat na plný úvazek, je regulace hazardu na republikové úrovni. „Pomáháme desítkám měst konzultovat vyhlášky a radíme jim, jak například postupovat při stížnostech na ministerstvo a získat možnost regulovat si hazard v obci podle svého,“ vyjmenovává. Když se to totiž přepočítá na obyvatele, máme podle Hollana nejvíc herních přístrojů na světě.

„Vždycky tu byla špatná legislativa, která neobsahovala žádné kvóty. A navíc k tomu porušuje ministerstvo financí všechny regulační paragrafy, které v tom zákoně jsou,“ rozčiluje se Matěj. V republice tak povolili desítky tisíc výherních terminálů. „Důvodem, proč to tak je, jsou peníze. Jiné vysvětlení v tom nevidím,“ říká rázně. Příjmy majitelů těchto heren jsou podle něj v řádu desítek miliard, a když se z toho někam deset miliónů ztratí někomu do kapsy, není to poznat.

Téma regulace hazardu se jeho občanskému sdružení Brnění, které založil a v němž působí, podařilo velmi dobře medializovat. „Podařilo se nám upozornit veřejnost a média, že vina leží na straně Ministerstva financí. Přesvědčili jsme také několik obcí, aby současný zákon o regulaci hazardu napadly u Ústavního soudu,“ vyjmenovává Matěj. Zatím tam žádosti leží, ale Hollan na základě předchozích rozhodnutí doufá, že se rozhodne ve prospěch obcí. Ty si pak budou moci regulovat herny podle sebe.

Děravá legislativa je problémem č. 1

„S čím se v oblasti naší angažovanosti potýkám nejvíce, je děravá legislativa. Buď jsou zákony děravé, nebo nejsou vůbec,“ rozčiluje se. Proto momentálně s asi dvaceti dalšími organizacemi plánují velkou kampaň na přijetí konkrétních zákonů v devíti oblastech, jako jsou anonymní akcie, státní podniky nebo veřejné zakázky.

Teď podle něj občané nemohou zjistit, jak fungují některé státní firmy, neví, kdo kde rozhoduje, ani jak se financují politické strany. „Demokracie tu má velké deficity. Občan se dnes nemůže dostat k informacím, co stát dělá, kdo ho financuje a podobně,“ vysvětluje Hollan. Soustředit se na legislativu je podle něj aktuálně důležitější, než se věnovat konkrétním případům. „Člověk má radost, když to vyhraje, ale je to pořád dokola,“ tvrdí.

Díky Žít Brno jsme se dostali k veřejnosti

Ke všemu se snaží přistupovat s nadhledem a důkazem toho může být i oblíbený satirický web Žít Brno, který založil dohromady s několika sympatizanty z Facebooku. „Ze začátku to byl hodně mystifikační portál, v současnosti je to ryzí politická satira, která se věnuje především brněnskému magistrátu,“ říká. Podle něj je ideální podávat lidem informace právě v této podobě. „Číst jen o tom, jak je všechno špatně a jak nic nejde, nemůže nic změnit,“ vysvětluje Matěj. Takový článek si podle něj člověk jenom přečte, ale nemůže ho to inspirovat k tomu, aby něco dělal.  

Ukazuje se, že proti čemukoliv se postaví, to se jim podaří. Příkladem může být snaha radnice zrušit Operu nebo klub Fléda, čemuž také zabránili. „Jak jsem říkal, jsou to konkrétní případy, u kterých je fajn, že dopadly, jak jsme chtěli. Aktuálně se však chceme věnovat špatné legislativě, ukázat tento problém široké veřejnosti a nastavit co nejdříve pravidla tak, aby byla politická soutěž férovější.“

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS