Libor Michálek: Věřit jen sobě

Libor Michálek

„Kdybych se od začátku postavil proti, do týdne by mě odvolali. To jsem nepovažoval za nejtaktičtější, kauza by se mohla s příchodem nového ředitele snadno zamést.“

Text: Kristýna Malíková
Fotografie: Filip Fojtík
Publikováno 4. 2. 2013

Na post ředitele Státního fondu životního prostředí nastupoval Libor Michálek v srpnu 2010. Opouštěl ho už v prosinci. Odhalil jednu z největších politických korupčních afér, která mimo jiné vyústila v témže roce v rezignaci ministra životního prostředí Pavla Drobila a málem způsobila pád Nečasovy vlády. Dnes působí jako senátor s podporou koalice Pirátů, Strany zelených a KDU-ČSL.

Nedobrovolně účastníkem špinavé politiky

Do funkce ředitele Státního fondu životního prostředí Libor Michálek nastupoval v září roku 2010. Takřka okamžitě zjistil, že se má stát figurkou ministra životního prostředí Pavla Drobila a „jeho lidí“. Mezi ty patřil ministrův poradce Martin Knetig a náměstek SFŽP Dušan Fibingr. „Ač by se úryvky vytržené z kontextu nahrávek daly interpretovat jako přání, jednalo se o pokyny. Variantu, že bych ministrovi nevyhověl, jsem si podle slov pana Knetiga nemusel vůbec připouštět,“ popisuje Libor Michálek. Byl to právě Knetig, prostřednictvím koho ministr ředitele fondu instruoval. Znali se totiž s Michálkem z profesního života deset let.

Brzké vystřízlivění

Teprve čtrnáct dní po nástupu do funkce čekal na Libora Michálka na schůzce s ministrem a jeho lidmi první velký šok. Z průběhu jednání pochopil, že na programu není procesní strategie projektů, ale manipulace se zakázkami za účelem odčerpávání peněz. „Kdybych se od začátku postavil proti, do týdne by mě odvolali. To jsem nepovažoval za nejtaktičtější, kauza by se mohla s příchodem nového ředitele snadno zamést,“ vysvětluje Libor Michálek.

Aby se vyhnul podezření, že se nebude na nelegálních praktikách podílet, vedl s Knetigem „procesní“ diskuzi, kdy upozorňoval na důvody, proč jistá stanoviska nemohou měnit. Hrou na „proč ano a proč ne“ získával čas. „Nejvíce mi pomohlo, že předchozí ředitel přešvihl výdajový limit na rok 2010 už v létě. Běžet tak mohly jen mandatorní výdaje (například mzdy) a rozhodnutí, která po mně pan Knetig  žádal, jsem tak mohl odsouvat a díky tomu se i krýt,“ říká Libor Michálek.

Komu se dá věřit?

Situace se definitivně vyostřila ve chvíli, kdy se začal řešit tendr ohledně čističky odpadních vod. Tlak na Libora Michálka začal nabývat na intenzitě. Problémem bylo na koho se obrátit. Tehdejší ministr vnitra Radek John, který byl později nařčen z maření vyšetřování, protože včas nepostupoval procesně správně, mu poradil, aby si sehnal důkazy.

Ředitel fondu měl pocit, že by se mělo postupovat oficiálnější cestou. Na úřad vlády poslal žádost o zapojení BIS (bezpečnostní informační služby) kvůli blíže nespecifikovanému podezření z korupce. Reakce se vrátila jako bumerang. Dopis předal předseda vlády přímo ministru Drobilovi. Libor Michálek se později také dozvěděl, že Vít Bárta z Věcí veřejných měl Drobila upozornit, aby si dal na Michálka pozor.

Protože tlak sílil a zapojení BIS bylo nereálné, začal si Michálek schůzky nahrávat. Na základě nahrávek pak Libor Michálek podal trestní oznámení a ještě tentýž den ho ministr odvolal. Aby se vyhnul podezření, zrušil poradenskou smlouvu s Knetigem a náměstka Fibingra poslal na neplacenou dovolenou. „Patrně se obávali, co všechno na nahrávkách může být,“ říká Libor Michálek a naráží na působení Drobila a Knetiga v Lesích ČR.

 

Kauza Státního fondu životního prostředí, která se v roce 2010 zapsala do českých dějin jako jedna z nejrozsáhlejších politických afér, stála funkci hned několik vysoce postavených představitelů. Demisi na post ministra životního prostředí musel podat Pavel Drobil, ač se mu dostalo podpory premiéra Nečase i prezidenta Klause. Z  funkce byl pro podezření z vynášení informací ze spisu nucen odejít policejní prezident Oldřich Martinů. V témže roce rezignovala nejen v důsledku této kauzy tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Široký propletenec okolností kauzy vyvolal také hlasování o nedůvěře vlády. Ta nakonec kauzu „přežila“ díky podpoře strany Věcí veřejných. V červnu 2012 policie odkládá Drobilův případ. V srpnu téhož roku soud osvobodil Martina Knetiga.

 

.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS