Karel Štěpaník: Férový tunel

Karel Štěpaník

„Trošku mě jen mrzí, že se to za těch dvanáct miliard dalo postavit lépe. Mohla být i krásná stavba, je to promarněná příležitost.“

Text: Barbora Čapková
Fotografie: Radomír Maceček
Publikováno 29. 10. 2012

Je to již přes třináct let, co se Karel Štěpaník poprvé postavil proti navrženému projektu Dobrovského tunelů v Brně. Zejména mu vadilo, že tunely zvednou úroveň hluku nad zákonem stanovené limity. Dohady ohledně toho, jak má tato nejdražší stavba v Brně přesně vypadat, skončily teprve loni na podzim.

Proti první verzi projektu vznikla petice

Záměr na vybudování Dobrovského tunelů dostal konkrétní obrysy už v roce 1999. „Projektanti se přišli pochlubit do kulturního domu Rubín, kde to ale skončilo katastrofou. Nebyli schopni projekt před lidmi obhájit,“ vzpomíná Štěpaník. V té době vše začalo peticí, kterou dali spolu s obyvateli Žabovřesk dohromady a předali ji primátorovi. Sběr podpisů byl poměrně úspěšný. Primátor však odpověděl útěšným dopisem, ve kterém se dušoval, že všechno bude v naprostém pořádku. „Pochopili jsme, že se nás snaží pokud možno zbavit,“ vysvětluje.

Založili tak občanské sdružení Velký městský okruh a snažili se prosazovat změny projektu, které se jim zdály být pro ochranu životního prostředí užitečné, zejména pak snížení hluku. Jako sdružení se mohli zúčastnit i posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a všech správních řízení.

Nejdříve navrhovali kompletní překrytí vjezdu do tunelů. „Chtěli jsme násilně rozdělené sídliště propojit parkem. Projektant uznal, že je to realizovatelné. Bylo by to ovšem dost komplikované a drahé, takže se mi nepodařilo žabovřeské zastupitele přemluvit, aby tuto variantu odhlasovali,“ říká. V roce 2005 tak bylo vydáno stavební povolení. Proti němu se však sdružení i další účastníci odvolali.

Na řadu přišla blokáda a žaloby

Součástí jejich boje byla v roce 2006 i mediálně známá blokáda křižovatky Hradecká. „V pátek ve čtyři odpoledne jsme na hodinu zastavili dopravu, byla to taková vydařená taškařice,“ směje se. Nicméně přesto, že demonstrace měla publicitu, na tehdejšího ministra dopravy Milana Šimonovského to žádný velký dojem neudělalo. Napsal, že stavební povolení je v pořádku a pokud bude problém s hlukem, investor to, až stavba skončí, určitě napraví. V mezidobí však z funkce odešel a tudíž jeho slova uvízla ve vzduchoprázdnu.

V průběhu let bylo proto na stavbu podáno několik správních žalob a to nejen od Štěpaníkova sdružení. Poprvé podali žalobu občané městské části Královo Pole, pak i organizace Děti země, která kritizovala stavbu za nedostatečnou ochranu krajinného rázu.  Potřetí, v roce 2007, přišlo se žalobou Štěpaníkovo sdružení. „Trvalo tři roky, než soud vynesl rozsudek, a mezitím se pořád stavělo,“ konstatuje Štěpaník.

V prosinci 2010 však byla stavba pozastavena a nepracovalo se na ní asi čtyři měsíce. „Začala velká mediální kampaň, ve které se mluvilo o milionech, které toto pozdržení stojí. Přitom by se stavba i tak nestihla postavit podle plánu,“ zmiňuje Štěpaník. Nové povolení bylo vydáno poměrně rychle. A k jeho překvapení zcela beze změn! Podal proto další žalobu, ve které zdůraznil, že stavebník nerespektuje rozhodnutí soudu. „S tím chvíli zápasili, ale nakonec nás vzal zhotovitel stavby za ruku, posadil ke stolu a navrhl dohodu,“ říká.

Nakonec jsme přistoupili na dohodu

Po dlouhém dohadování byla mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a aktivisty uzavřena dohoda. Aktivisté si vymohli pevné termíny úplného dokončení prací, aby lidé nemuseli žít v nadbytečném hluku a prachu déle, než je nutné. „Dále jsme se dohodli, že jakmile bude na Hradecké ulici zahájen provoz, bude se měřit hluk a intenzita dopravy a v případě nedostačujících opatření se budou muset protihlukové stěny předělat,“ pokračuje Štěpaník.

Tunely se pro auta poprvé otevřely letos v září a aktuálně už jen Karel Štěpaník čeká na výsledky měření hluku. S tím, co se jejich organizaci doteď podařilo, je však už i teď v podstatě spokojen. „Trošku mě jen mrzí, že se to za těch dvanáct miliard dalo postavit lépe. Mohla být i krásná stavba, je to promarněná příležitost,“ myslí si. Věří však, že stavbu dalších úseků městského okruhu problém s Dobrovskými tunely pozitivně ovlivnil.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS