Jiří Válal: Pozďátky bez jedů

Jiří Válal

„Vyhrožovali mně i mé rodině smrtí. Byl jsem rád, když se věc pohnula a založilo se občanské sdružení. Oficiální instituce nebyla už tak zranitelná jako jednotlivec.“

Text: Kristýna Malíková
Fotografie: Filip Fojtík
Publikováno 19. 2. 2013

Na začátku příběhu dnešního starosty obce Slavičky byla skládka o necelých osmi tisících metrech čtverečních. Díky nedokončení skládka upadala do havarijního stavu a do okolí začaly prosakovat toxické látky. Nebyl nikdo, kdo by situaci skutečně řešil, a tak se toho chopil sám. Dalších několik desítek měsíců Jiří Válal bojoval s arogancí, byrokracií, korupčními nabídkami i výhružkami. Dnes můžou obyvatelé Pozďátek a okolí opět klidně spát.

Kyselina sírová a těžké kovy

Skládka na katastrálním území Pozďátky nedaleko Třebíče byla uvedena do provozu v roce 1995. Už v roce 1996 se zjistilo, že dochází k průsakům toxických látek. O rok později byl provoz skládky zastaven. Skládku později odkoupila italská společnost. Jiří Válal vstoupil do místní politiky a stal se starostou. Na téma skládky vedl jednání s Ministerstvem životního prostředí. Ve spolupráci se sdružením Arnika, které se toxiny dlouhodobě zabývá, založili vlastní sdružení – Pozďátky bez jedů.

Úplatek i výhružky likvidací

Čím více se kolem skládky angažovali, tím větší byl i tlak ze strany vlastníka skládky. „S firmou ICKM jsme vedli dlouhé diskuze. Z jejich jednání ale nebyla cítit přílišná ochota dát skládku do pořádku,“ poznamenává Jiří Válal. Od nenápadného nabízení úplatků nakonec realitní firma přešla k výhružkám. „Vyhrožovali mně i mé rodině smrtí. Byl jsem rád, když se věc pohnula a založilo se občanské sdružení. Oficiální instituce nebyla už tak zranitelná jako jednotlivec,“ popisuje.

Na vlastní oči, po pás v toxické vodě

Na místo se vydal i tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. „Zpočátku chtěl, aby skládka zůstala i nadále v rukou firmy ICKM. Nakonec jsme ho přesvědčili, aby stát bezpodmínečně skládku odkoupil a zlikvidoval,“ vypráví Jiří Válal. Ministr se pro tuto myšlenku kladně vyslovil na tiskové konferenci přímo na místě skládky při nešikovném manévru jednoho z fotografů, který při touze pořídit skvělý snímek zapadl po pás do vody obsahující v husté míře nebezpečné toxiny.

Pozďátky už dnes nejsou prosáklé jedy a jedna z nejzávažnějších ekologických zátěží na Vysočině je tak minulostí. Sanace skládky byla provedeno v roce 2010. Odvoz 24,5 tisíce tun odpadu vyšel stát na 529 milionů korun.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS