Jiří Novotný: NE vyuhlení Beskyd

Jiří Novotný

„Není možné se dnes spoléhat na pomoc od politiků v Praze. Člověk se musí starat, aby si to své uhájil. Jak praví čínské přísloví, vzdálená voda oheň nehasí.“

Text: Michal Šindelář
Fotografie: Michal Šindelář
Publikováno 22. 1. 2013

Těžařská firma OKD chtěla oživit velkolepé čtyřicet let staré plány na těžbu černého uhlí v Beskydech. Narazila však na silný odpor místních lidí, kteří se po roce 1989 chopili příležitosti a začali bojovat o svou domovskou krajinu. Jednou z dnešních tváří úspěšného odporu společnosti proti těžařské honbě za ziskem je Jiří Novotný, starosta Trojanovic, obce, v jejímž katastru se nachází největší dobývací území v České republice.

Uhelný velkoprůmysl v Beskydech?

Dobývací prostor Trojanovice je v Česku největším areálem obsahujícím sloje černého uhlí. První oficiální úvaha o těžbě v tomto prostoru pochází z roku 1971, kdy v rámci 14. sjezdu KSČ bylo rozhodnuto o osudu Beskyd. Podle tehdejších plánů mělo v oblasti vzniknout sedm závodů, obyvatelstvo Frenštátu pod Radhoštěm mělo vzrůst z deseti tisíc na cílových šedesát tisíc, Trojanovice se měly nafouknout desetkrát na cílových dvacet tisíc obyvatel. „Měla tu být koksovna, obec Vlčovice měla být zatopena, v Kozlovicích měla být halda. To by bylo skutečné vyuhlení Beskyd,“ popisuje megalomanské plány Jiří Novotný. Pohled z Pusteven by byl pohledem do špinavého chřtánu velkouhelného průmyslu.

Naštěstí se stihlo uskutečnit jen minimum a přišel rok 1989 a zastavení všech plánů. Přítomnost uhlí v té době naznačovaly jen dvě těžební věže dolu Frenštát a pár desítek budov v blízkém okolí. Již krátce po revoluci se všechny obce vyjádřily, že s těžbou nesouhlasí. „Pro mne byl první impuls se možnou těžbou zabývat v roce 2004, když si OKD požádalo o průzkumnou ražbu,“ vzpomíná Jiří. „Tehdy jsme založili sdružení Naše Beskydy a začali pořádat koncerty proti těžbě, sbírat podpisy pod petici,“ vzpomíná. Pro zrušení a zasypání dolu Frenštátu se dodnes vyslovilo více než 25 tisíc lidí z regionu.

Vzpoura lidu proti těžařům

„Za posledních deset let se nám podařilo OKD hodně zatlačit do defenzivy,“ hodnotí současnou pozici těžařů Jiří. „Dostali jsme se do povědomí úředníků báňské správy, ministerstva průmyslu. Všichni ví, že se s námi musí počítat, a nikdo si nedovolí rozhodovat o nás bez nás,“ říká Jiří, který je starostou Trojanovic, avšak v současnosti předsedá i Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu. „Máme velkou politickou váhu, protože zastupujeme přes 200 tisíc lidí,“ vysvětluje Jiří, jak je možné, že jejich hlasu naslouchá i premiér nebo ministr. „Dokážeme tak promlouvat i do surovinových politik státu,“ tvrdí.

„OKD je taková kráva a my jsme jen moucha, která tu krávu neustále otravuje,“ popisuje Jiří cíle odpůrců těžby v Beskydech, „My tu krávu nechceme zničit, ale budeme ji otravovat tak dlouho, dokud nezvedne svůj zadek a neodejde jinam, pryč od nás,“ říká. Okolí Frenštátu pod Radhoštěm má tradici elektrotechnického průmyslu a cestovního ruchu, které by těžbou byly těžce zasaženy. „Politikům vysvětluji, že těžba by ze stabilního regionu udělala region problematický. Navíc těžaři to dělají jen pro peníze a kšeft. Obce by trpěly, lid by dostal almužnu, ale těžař si odnese miliardy,“ vypočítává zisky a ztráty Jiří.

Krajinu předáme našim dětem nevytěženou

Uhlí v Beskydech je nyní i symbolicky chráněno Dekretem o uzamčení země Valašské na sto roků. „Demonstrovali jsme tím vůli lidu říct ne, že se tady sto roků uhlí těžit nebude,“ přibližuje smysl vydání dekretu, který byl v roce 2007 uložen do základů kaple na Radhošti. „Od té doby se každý rok v květnu scházíme a oslavujeme. Každý rok vysadíme dva stromy jako díky za to, že se podařil další rok bez těžby. Během sto let by tam měla být alej dvou set stromů podél polní cesty. A nakonec na Zvoničce na Horečkách vždy valašský lid odzvoní umíráček těžbě na Frenštátsku,“ popisuje nové tradice Jiří.

„My o tom uhlí víme, že tady je,“ říká Jiří. „A možná na něj i jednou šáhneme. Ale o tom budou rozhodovat děti našich dětí. Rozhodně se to uhlí ale nemůže využít pro něčí kšeft, protože patří všem. Neexistuje, aby na tom vydělávala jedna firma,“ má Jiří jasno ve svých hodnotách. „Má smysl se postavit i firmě, která má na svém kontě miliardy. Ve výsledku ta firma nemá proti občanské iniciativě šanci,“ povzbuzuje Jiří.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS