Jiří Malík: Přírodu nedáme

Jiří Malík

„Jakožto lezec, jakmile se jednou odhodlám, tak lezu. Kde je vůle, tam je cesta."

Text: Barbora Čapková
Fotografie: Radomír Maceček
Publikováno 11. 10. 2012

Ochránit přírodu před ziskuchtivými nadnárodními organizacemi, které těží plyn, je jen jedna z mnoha záležitostí, ve kterých se Jiří Malík angažuje. Za to ale velmi urputně. Svůj život ochraně přírody doslova zasvětil, a to i přesto, že je to oblast, na kterou se společnost dívá velmi skepticky. Což koneckonců pociťuje na vlastní kůži.

S tématem ochrany přírody se setkal ještě před revolucí, kdy upozornil jako vedoucí obchodu v oblasti Trutnov na problém s pančovaným mlékem. Vešel v povědomí, a dostal tak zanedlouho nabídku práce od ekologické organizace Ekona Náchod, kde jeho působnost začala naplno. Začal brojit proti černým skládkám a celkově proti různým dosavadním praxím obce. Za největší úspěch ve své dosavadní angažovanosti považuje snahu o prosazení přijetí zákona na záchranu ozonosféry v obou komorách parlamentu. „Je to zákon, který zabraňuje tomu, aby se na území naší republiky vyráběly tvrdé freony,“ konstatuje. Jeho součástí je i zřízení varovného systému pro občany, který zahrnuje pravidelná hlášení o stavu ozonosféry v televizním pořadu o předpovědi počasí.

Nepochopení starostů střídá spolupráce

Zhruba před dvěma lety byl však propuštěn z úřadu v Teplicích nad Metují, kde pracoval na odboru cestovního ruchu a obchodu. Začal se pod vlastním občanským sdružením Živá voda zabývat ochranou vod, problematikou odpadů, ochranou významných krajinných prvků, ale také ochranou sokolů v oblasti, kde žije. Část místních občanů k němu přestalo chovat sympatie, starostové to cítili stejně.  „Museli na to vynakládat hodně peněz, protože jsme je takto skřípli, takže když slyšeli jméno Malík, trnula jim čelist,“ popisuje. Nicméně aktuální kauza s břidlicovými plyny podle něj ukázala, že všechno není jenom bílé, nebo černé, takže teď jsou starostové za jeho iniciativu v této oblasti rádi.

Těžba břidlicového plynu by měla pro naši přírodu devastující následky

Konkrétně se v této kauze s názvem Stop HF Jiří Malík ostře staví proti metodě hydraulického štěpení (hydraulic fracturing) při těžbě břidlicových plynů. Podařilo se jim vymezit třináct druhů poškození životního prostředí. Jedná se například o zábor půdy, kontaminaci podzemních i povrchových vod, ale také o vynášení velmi nebezpečného odpadu na povrch včetně radioaktivity. Kromě toho se také snaží ukázat, co je tato metoda v kontextu naší konzumní společnosti. „Chceme, aby se lidi probudili z toho naprostého nesmyslného plýtvání a konzumu a drželi se nějakého udržitelnějšího vzorce,“ vysvětluje. Primárním cílem jeho iniciativy je však vytvoření zákona, který bude zakazovat tuto metodu ve spojení s břidlicemi. Na petici má již přes čtyřicet tisíc podpisů. Nepouští se však do žádných střetů, snaží se jednat s láskou a mírumilovně. Argumentuje fakty, která jsou podložená vědecky, a hlavně se nenechává odradit. „Jakožto lezec, jakmile se jednou odhodlám, tak lezu. Kde je vůle, tam je cesta."

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS