Jana Pálková: Za zdravou Bystrc

Jana Pálková

„Sestavili jsme petici a sbírali pod ni podpisy – celkem se jich sešlo 37 tisíc. Obraceli jsme se písemně i na zastupitelstvo města Brna a zastupitelstvo kraje, ale bezvýsledně.“

Text: Jana Strnadová
Fotografie: Ľuboš Šanoba
Publikováno 20. 11. 2012

Každý obyvatel Brna mi dá jistě za pravdu, že Bystrc je jednou z nejpříjemnějších rekreačních oblastí moravské metropole a okolí brněnské přehrady je vyhledávaným místem pro odpočinek i sportovní aktivity. To všechno by se ale mohlo rázem změnit, pokud by došlo k realizaci plánované rychlostní silnice R43 procházející samotným srdcem této brněnské čtvrti. Paní Jana Pálková bezmála dvacet let usilovala o to, aby se přistoupilo ke změně územního plánu, nicméně její boj ani po tak dlouhé době stále ještě není u konce.

Peticí proti Hitlerově dálnici

Příběh paní Pálkové začal v roce 1994, kdy byl do územního plánu Brna zanesen koridor R43. Do oblasti, kterou měla silnice procházet, jezdívala na zahrádku. Když se o stavebním záměru dozvěděla, uvědomila si, o jak významný zásah do krajiny i do života místních obyvatel by se jednalo, a rozhodla se celou věcí podrobněji zabývat. V roce 1995 vznikla občanská iniciativa, do které se paní Jana zapojila a následně se stala předsedkyní občanského sdružení proti stavbě rychlostní komunikace R43 přes Bystrc. „V průběhu našeho boje jsme vyčerpali řadu možných zákonných způsobů, jak se bránit,“ vypráví.

„Sestavili jsme petici a sbírali pod ni podpisy – celkem se jich sešlo 37 tisíc. Obraceli jsme se písemně i na zastupitelstvo města Brna a zastupitelstvo kraje, ale bezvýsledně.“ Po nasbírání dostatečného množství podpisů byla petice předána Senátu, který podpořil usnesení s úkoly pro Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj a Nejvyšší kontrolní úřad. Na plénu Senátu však vystoupili proti petici senátoři za KDU-ČSL a ODS a došlo ke schválení jejich protinávrhu petici věcně neprojednat a odkázat na krajské zastupitelstvo. Případ se tak vrátil zpátky do Jihomoravského kraje, který však petici desetitisíců občanů odmítl.

Tentokrát už obyvatelé Brna neponechali nic náhodě a snažili se maximálně zapojovat do procesu příprav a schvalování nových zásad územního rozvoje. „Ukázalo se, že trasa R43 je skutečně prosazována politickou silou. Nebyly dobře vyhodnoceny vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Posuzovaly se pouze jednotlivé úseky silnice – ne však R43 jako celek. Toto všechno bylo zastupiteli přehlíženo, obrátili jsme se tedy na soud,“ popisuje paní Jana další vývoj situace.

Po patnácti letech stále na začátku

V roce 2010 došlo k soudnímu projednávání územního plánu a potvrdilo se to, na co obyvatelé Bystrce poukazovali - tedy že R43 byla schválena do územního plánu Jihomoravského kraje nezákonně. Kraj se tuto situaci pokusil řešit v novém krajském plánu - Zásadách územního rozvoje. Ignoroval však nadále situaci v území, překročené limity hlučnosti a prašnosti i připomínky a námitky občanů. „Obrátili jsme se proto na Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že zásady územního rozvoje budou zrušeny a vypracují se znovu. V odůvodnění uvedl, že nebyly řádně vyhodnoceny kumulativní a synergické vlivy na zdraví obyvatel. Po patnácti letech jsme tedy stále na začátku,“ shrnuje situaci Jana Pálková.

Paní Jana poukazuje také na to, že během let byla zbytečně vynakládána spousta finančních prostředků na složité studie a posuzování silnice, která je i po dopravní stránce zcela nevyhovující. „Neustále je prosazována sedmdesát let stará trasa Hitlerovy dálnice, která byla projektována za úplně jiných podmínek. Tenkrát byla Bystrc malou obcí daleko za městem, takže se dalo mluvit o obchvatu města Brna, zatímco teď už se jedná o průtah. Navíc zde vznikla významná rekreační oblast – nejen pro Brno, ale pro celý Jihomoravský kraj.“

Nabízíme i alternativní řešení

Paní Pálková zdůrazňuje, že si nechali dokonce vypracovat expertní posouzení od uznávaného dopravního odborníka. „Nejsme jenom odpůrci, kteří něco nechtějí, ale předkládáme alternativní řešení a máme potvrzeno, že je i realizovatelné,“ vysvětluje. Studie se týká jak celé koncepce dopravy v jihomoravském kraji, která by byla vzhledem k původně plánované variantě až o padesát miliard levnější, tak i situace v těsné blízkosti Brna.

Přestože se zatím nepovedlo hrozbu dálnice R43 zcela zažehnat, Jana Pálková svůj boj nevzdává. Dělá jí radost, že občané Bystrce nejsou k jejím aktivitám lhostejní, podporují sbírání podpisů a vždy, když je to potřeba, sejde se množství podpisů, které několikanásobně převyšuje zákonem požadované minimum. „Mám ráda pocit, že jsem udělala, co jsem mohla,“ uzavírá paní Jana své vyprávění myšlenkou, která může být inspirací pro každého z nás.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS