Jan Kvapil: Proti ústeckým tunelům

Jan Kvapil

„Stavba měla město přijít na třicet miliard korun. Bylo nasnadě, že projekt je aktivitou místních bossů a tunelářů, protože městská pokladna se již v té době potýkala s nemalými dluhy.“

Text: Kristýna Malíková
Fotografie: Filip Fojtík
Publikováno 9. 1. 2013

Jan Kvapil se narodil v Praze, generačně je však spjat s Ústím nad Labem, kde také se svou rodinou žije. Byla to náhoda, která ho přivedla k občanské angažovanosti. „Prohlížel jsem si územní plán města a zjistil, že přes náš dům vedou jakési značky,“ vypráví dnes akademický pracovník. Ony symboly značily tunel, který přes jeho dům měl vést. A nejen přes jeho. Jan Kvapil tedy začal jednat.

Stavbu měla na starosti mafie

Rozhodl se obejít všechny místní obyvatele, kterých se chystaná změna v územním plánu týkala. Nebylo pro něj překvapením, že nikdo neměl o plánované „monstrstavbě“, která měla být dokonce větší než kontroverzní pražská Blanka, ani ponětí. „Stavba měla město přijít na třicet miliard korun. Bylo nasnadě, že projekt je aktivitou místních bossů a tunelářů, protože městská pokladna se již v té době potýkala s nemalými dluhy,“ popisuje Jan Kvapil a hned dodává vysvětlení.

„Územní plán se začal tvořit v roce 2007, tedy před krizí. Bylo snadné získat evropské dotace. Kmotři si tak relativně mohli nachystat na několik let dopředu půdu pro své aktivity,“ míní. A pokračuje popisem dalších městu „prospěšných“ plánů radnice.

Už v minulosti tu byly případy, kdy se stavba schválila, ale nenašlo se na ni v rozpočtu dostatek peněz. Jednou z nich bylo parkoviště pod Lidickým náměstím. „Vypracoval se alespoň projekt, aby si firma, která jej měla na starosti, namastila kapsu. Parkoviště se pochopitelně nikdy nepostavilo. Stálo to deset milionů korun,“ říká Jan Kvapil.

Pro koho pracuje, ptali se kmotři

Proti územnímu plánu začal tedy Jan Kvapil bojovat pomocí soudů. Dodnes nemá dobojováno, ale místním kmotrům pěkně zamotal hlavy. „Zpočátku neměli nejmenší tušení, kdo se jim plete do cesty. Očekávali politického protivníka, kterému jde o peníze stejně jako jim,“ popisuje sympatický vědec a přitom se usmívá.

I on však zažil chvíle, kdy si říkal, jestli je dobré pokračovat dál. A to ve chvíli, kdy mu začaly chodit anonymní textové zprávy s nepublikovatelným obsahem útočícím na jeho rodinu. Nicméně ve své aktivitě, kterou nakonec symbolizuje jednoduché STOP TUNELŮM, nepřestal.

„Taková změna územního plánu naruší život mnoha obyvatelům města. Nešlo jen o nás, ale o stovky dalších lidí. Díky stavební uzávěře, která už v projektu vznikla, nesmíte zhodnocovat svůj majetek. Tak si město pojistí případný pozdější odkup za co nejnižší cenu,“ přibližuje závažnost situace Jan Kvapil a osvětluje důvody, proč se rozhodl jít dál a nepolevit.


 

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS