Ivana Königsmarková: Porod lze prožít i jinak

Ivana Königsmarková

„Pořád sním o tom, že založím školu pro porodní asistentky. V současné době funguje v České republice jedenáct škol pro porodní asistentky, ale bohužel všechny vyučují pouze medicínské porodnictví a ne porodní asistentství."

Text: Jana Strnadová
Fotografie: Ľuboš Šanoba
Publikováno 14. 11. 2012

„Vždycky jsem chtěla jít na medicínu,“ vypráví Ivana Königsmarková. „Jenže jsem nebyla dítětem správných rodičů, a kariéra lékařky tak pro mě nepřicházela v úvahu.“ O možnosti studia porodní asistence se dozvěděla náhodou, od známého. Když zjistila, co tato práce obnáší, věděla, že to je přesně to, čemu by se chtěla věnovat. Od té doby už dopomohla spoustě žen k tomu, aby prožily co nejpřirozenější porod bez zbytečného stresu.

Mezery českého porodnictví

Paní Königsmarková vykonávala práci porodní asistentky dlouhých 38 let. Dvacet let pracovala na pražské klinice u Apolináře, později odešla do soukromé gynekologické ordinace a zároveň začala pracovat jako registrovaná soukromá porodní asistentka. Od roku 2005 je prezidentkou Unie porodních asistentek. Jak sama říká, se stavem českého porodnictví příliš spokojená není. „Byť se můžeme pyšnit nízkými čísly mateřské a novorozenecké úmrtnosti, neposkytujeme těhotným ženám zdaleka ideální podmínky," hodnotí situaci v České republice Ivana Königsmarková.

Velký problém spatřuje paní Ivana především v tom, že současný systém péče nebere ohled na psychosociální aspekty. Přestože se podařilo  již mnohé změnit, péče o těhotné je stále anonymní a neosobní, není kontinuální a nenavazuje na sebe. V každé fázi těhotenství se o ženu stará někdo jiný. V zahraničí to funguje tak, že žena je od začátku v péči jediné porodní asistentky – mimo případy, kdy se jedná o rizikové těhotenství. Jedna osoba tak ženu provází celým obdobím těhotenství, má přehled o prostředí, v němž se těhotná pohybuje, a může jí tedy být při porodu i lépe nápomocna.

Problém spočívá v separaci matky a dítěte

Paní Königsmarková absolvovala v 90. letech stáž v Dánsku, která ji po návratu inspirovala k prosazování určitých změn v českém porodnictví. Narážela však většinou na neochotu cokoliv měnit. „Lékaři jsou ti, kteří o všem rozhodují a s porodními asistentkami nechtějí moc diskutovat,“ vysvětluje. Situace se po revoluci samozřejmě začala zlepšovat. Otevřely se hranice a s tím přišla i možnost vycestovat na západ. „Mnohé ženy už dnes mají více informací. Vidí, jak to funguje v zahraničí, a mohou srovnávat,“ dodává paní Königsmarková. Ačkoliv se již na mnoha klinikách dá zařídit porod podle přání ženy, problémem stále zůstává poporodní péče, kdy dochází k separaci matky a dítěte. „Přitom dítěti je nejlépe v náručí vlastní matky a matka je nejlepší odborník na péči o své vlastní dítě,“ zdůrazňuje paní Ivana.

Změňme pohled na porodní asistentky

Problém spočívá ovšem také v tom, že většinová společnost i nadále více důvěřuje lékařům. Ti představují autoritu, které se málokterá žena – natož pak v období těhotenství – postaví. Ivana Königsmarková si uvědomuje, že naše společnost není v této oblasti příliš dobře informovaná: „Porodní asistentky jsou vnímány jako šarlatánky – přitom však jejich skutečná role spočívá v poradenství, podpoře a odborném dohledu. Porodní asistentka by měla poznat, kdy dochází k odchýlení od normálu, a včas zajistit péči lékaře.

V České republice bohužel neexistuje diferencovaná péče: Ke všem těhotenstvím je přistupováno jako k vysoce rizikovým, což s sebou přináší řadu komplikací. Jednak se při rutinních vyšetřeních může leccos přehlédnout, navíc jsou mnohá vyšetření pro ženu zbytečná a stresující. A samozřejmě pak nezbývá čas dostatečně se věnovat ženám, které speciální péči skutečně potřebují.“

Toto všechno se paní Königsmarková pokouší změnit prostřednictvím informování veřejnosti o tom, že je možné prožít porod i jinak. Každoročně se připojuje ke Světovému týdnu respektu k porodu, který vznikl původně ve Francii z iniciativy tamních neziskových organizací. Účastní se tematických konferencí, snaží se být aktivní na Facebooku i dalších sociálních sítí, publikuje do časopisů a novin.

V hlavě má ale také spoustu dalších plánů. „Pořád sním o tom, že založím školu pro porodní asistentky. V současné době funguje v České republice jedenáct škol pro porodní asistentky, ale bohužel všechny vyučují pouze medicínské porodnictví a ne porodní asistentství. Mým snem je proto založit dvanáctou školu, která by se zabývala výchovou porodních asistentek pro práci v terénu.“

 

 

pozn.red.: V současné době má paní Ivana Königsmarková svou činnost soudně pozastavenu, a to z důvodu jejího údajného pochybení při asistenci u domácího porodu, při němž došlo ke komplikacím a následnému úmrtí dítěte. Případ se objevil v řadě médií, nicméně celá mediální kauza docílila pouze toho, že vrhla negativní světlo na české porodní asistentky i dosavadní práci paní Königsmarkové, která je přesvědčena, že nezpůsobila žádné zanedbání péče a jednala v souladu s veškerými standardy, které se v době události na vedení porodu v domácnosti vztahovaly. Úmrtí dítěte je vždy obrovskou tragédií, nesmíme však zapomínat na to, že určitá míra rizika hrozí jak u domácích porodů, tak u porodů v nemocnici. (vychází z oficiálního prohlášení advokátů paní Königsmarkové)

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS