Helena Svobodová: Zničující obnova parku

Helena Svobodová

„Není to žádný vzdor. Je to jen možnost, jak na tomto božím světě něco dobrého udělat.“

Text: Michal Šindelář
Fotografie: Michal Šindelář
Publikováno 18. 2. 2013

Pardubice kdysi schválily projekt na obnovu Tyršových sadů v centru města. Projekt to byl velkolepý, zahrnoval umělé koryto s vodou, rybníček, betonovou promenádu, nadměrné osvětlení. V cestě mu však stála rozsáhlá zeleň a stromoví, které v parku již po desetiletí rostlo. Proti fantasknímu plánu se zvedl veřejný odpor, který nastartovala Helena Svobodová s manželem. Město muselo začít naslouchat svým lidem.

Tajný veřejný projekt

„První reakce byla, že jsem začala brečet,“ vzpomíná Helena na to, když se od starosty příslušného obvodu Pardubic dozvěděla, že do konce měsíce bude v Tyršových sadech vykáceno 400 stromů. Ačkoliv byl projekt obnovy parku připraven již v roce 2002, město zapomnělo na hlas občanů a téměř deset let nebyli obyvatelé Pardubic o podrobnostech obnovy parku informováni.

Tyršovy sady mají totiž slavnou historii. Vznikly v roce 1931 pro celostátní výstavu Tělovýchovy a sportu, několikrát je navštívil prezident Masaryk. „Bývala tam kruhová stavba, rotunda, kam jsem chodila do tanečních,“ vzpomíná na rozličné funkce sadů Helena. Sama jako celoživotní učitelka biologie měla park plný zeleně za učební pomůcku pro své studenty.

Co se nehodí do projektu, musí zmizet

Velkolepý projekt chtěl za 80 milionů korun změnit park k nepoznání a vše co se do něj nehodilo, včetně živých a zdravých stromů, mělo být zlikvidováno. „Staré vrby, ve kterých hnízdí ptactvo, měly být na odpis, protože jsou prý neestetické,“ říká Helena. S tím se však nesmířila a druhý den po návštěvě starosty začala pracovat na petici. „Popadla jsem papír, poradila se s právníkem, jak se to má správně dělat, a vyrazila jsem mezi lidi. Sama jsem nasbírala tisícovku podpisů a pak už to jelo samo,“ říká.

Tyršovy sady obnovu nutně potřebují, nepochybuje Helena. „Nechtěli jsme zastavit ten projekt, chtěli jsme jej jen nechat odborně posoudit a zabránit zbytečnému kácení,“ vysvětluje smysl první petice Helena. Město však na petici zareagovalo po svém. „Nechali posoudit, zda se stromy k pokácení shodují s projektem. Dovedete si představit záludnost tohoto postupu?“ ptá se Helena. „Dali odborníkovi posoudit, jestli javor je javor a dub je dub.“

Odpor města naslouchat povzbudil ještě více

Schválený projekt se zdál být nedotknutelnou svátostí a hlas občanů jen obtížným hmyzem. Helena proto spolu se svým mužem a jinými lidmi založili občanské sdružení, aby mohli ovlivnit správní řízení o kácení stromů. „Mezi námi jsou lékaři, ekonomové, právník, výtvarnice, můj muž je lesák,“ vypočítává Helena některé ze členů sdružení. „Jsou to lidé, kteří ve svém volném čase dělají to, co by měli dělat na radnici na odboru ochrany životního prostředí,“ popisuje.

Od začátku roku 2011, kdy se měl začít realizovat projekt obnovy sadů, se občané Pardubic začali o Tyršovy sady výrazně zajímat. Celkem ve třech peticích k Tyršovým sadům se podepsalo přes 12 tisíc lidí, lidé demonstrovali, sdružení vydalo fotografický kalendář, námitky proti projektu se objevily v rozhlase i v televizi. Dokonce vznikla jiná občanská sdružení, například kvůli dalšímu velkolepému plánu na rekonstrukci parku Na Špici. Magistrát města konečně začal chápat, že je třeba lidem naslouchat.

Společný zájem spojuje

Zastupitelé a úředníci Pardubic zjistili, že občany, které mají reprezentovat a sloužit jim, nelze ignorovat. A pokud je ignorovat budou, tak že je rozhodně neumlčí a své velké projekty proti vůli veřejnosti nakonec stejně neprosadí. „Naše sdružení má nyní solidní postavení, zúčastňujeme se správních řízení a žadatelé o kácení stromů se na nás sami obracejí, aby znali naše stanovisko,“ popisuje Helena.

„Nám to nepřináší žádnou radost, ty tahanice, my z toho nic nemáme. Ale je nám líto to nechat všechno pokácet,“ říká Helena. „Každý strom za to stojí, stejně jako každý projev ochoty a zájmu o veřejnou věc,“ chválí Helena spolupráci s ostatními lidmi z Pardubic, kterým není lhostejné, co se v jejich městě děje.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS