Adéla Hořejší: Porodní právnička

Adéla Hořejší

„Podmínky pro získání oprávnění pro činnost porodní asistentky jsou nastaveny tak nesmyslně, že je de facto nikdo nedokáže splnit. Tyto ženy tak nejsou schopny legálně pracovat, přestože jsou pro své povolání plně kvalifikovány.“

Text: David Kopecký
Fotografie: Zdeněk Lipenský
Publikováno 15. 2. 2013

Český zdravotnický systém se podle mnohých názorů systematicky pokouší zlikvidovat profesi porodních asistentek. Stojí za tím strach lékařů ze ztráty monopolu na poskytování péče, tvrdí Adéla Hořejší.

Adéla Hořejší jako právnička považuje za nezbytné, aby lidská práva byla v každodenním slova smyslu ctěna a měla nějaký obsah. V řadě případů jsme podle ní již tento obsah dokázali naplnit, nikoliv ovšem v oblasti zdravotnického práva. Dokazuje to i situace samostatných porodních asistentek v Česku, kterým je systematicky znemožňován výkon jejich povolání.

Klacky pod nohy od ministerstva i pojišťoven

Adéla se staví za práva asistentek v pracovní komisi Ministerstva zdravotnictví iniciovanou šéfem úřadu Leošem Hegerem. Vedle toho také hájí práva některých z nich před soudem, v současnosti zastupuje například nejznámější tvář české alternativní porodní péče Ivanu Königsmarkovou.

„Porodní asistentka je při bezproblémovém porodu zcela způsobilá k samostatnému dohledu a péči o rodičku. To je její zákonná kompetence,“ popisuje Adéla současné právní postavení jejích klientek. Zákonné opatření ovšem v českém prostředí zůstává pouze na papíře, reálná situace je zcela jiná. Podle Adély se ministerští úředníci, na rozdíl od jejich osvícenějšího šéfa, snaží aktivně asistentkám zabraňovat v jakékoliv samostatné činnosti.

„Podmínky pro získání oprávnění pro činnost porodní asistentky jsou nastaveny tak nesmyslně, že je de facto nikdo nedokáže splnit. Tyto ženy tak nejsou schopny legálně pracovat, přestože jsou pro své povolání plně kvalifikovány,“ popisuje Adéla jednu z praktik zdravotnického úřadu. Další z likvidačních nástrojů ministerstva pak například bylo vypracování právní analýzy, jež měla sloužit ke kriminalizaci žen, které se rozhodnou pro domácí porod.

A na vedlejší koleji nezůstávají ani zdravotní pojišťovny. „Asistentky nespadají do systému veřejného pojištění, jejich péče tedy není proplácena a tím pádem se stává pro řadu lidí nedostupná,“ vyjmenovává Adéla další bariéru.

Podstatná je kontinuita péče

Tato situace pak vede k tomu, že služby porodního asistentství se v tuzemsku musejí odehrávat v jakési šedé zóně, kterou Adéla připodobňuje k disentu. Ty zdravotnice, které se přece jen rozhodnou rodičkám pomoci, se ovšem vystavují obrovským pokutám. Je proto logické, že většina z nich se k domácím porodům dnes bojí vůbec chodit. To pak vede k tomu, že některé ženy se rozhodnou své dítě odrodit zcela bez asistence. „Systém nechce podporovat porodní asistentky, jelikož údajně vnáší do porodu riziko, přitom sám vytváří mnohem rizikovější situace,“ vysvětluje Adéla, k jakému paradoxu dnešní porodnictví dospělo.

Proč je vůbec vynakládáno tolik snahy na faktické zničení tohoto povolání? Adéla vypráví, že většinový zahraniční model spočívá v tom, že asistentka provádí ženu celým těhotenstvím. Poskytuje jí předporodní péči, stará se o ni a o dítě při porodu samotném a pak následně v šestinedělí.

Není přitom důležité, zda se dané úkony odehrávají doma nebo ve zdravotnickém zařízení, podstatná je kontinuita péče. „Tento způsob je pro zdravou rodičku daleko optimálnější a ze zdravotního hlediska i šetrnější a bezpečnější. Místo lékařů je při řešení patologických stavů,“ popisuje Adéla ideální model.

Lékaři mají strach

Právě zde podle Adély stojí kořeny celého honu na čarodějnice. „Zdravotníci se toho, že se porodní asistentky dostanou do systému péče, bojí. Tento model by se totiž pravděpodobně stal většinově využívanou cestou a znamenal by tím pádem i ztrátu lékařů na jejich monopol poskytování péče,“ vidí ve strachu lékařů důvody současného stavu.

Adéla Hořejší se vedle snahy o zlepšení právního postavení asistentek věnuje i přímé krizové intervenci klientkám, které při porodu nebo po něm prodělaly zásahy proti jejich vůli. Doufá, že se tyto dvě cesty, jedna shora a druhá zespoda, časem protnou a české porodnictví dokáže respektovat názory a přání těch, kterých se jeho chyby nejvíce dotýkají – rodičů.

Hlasování již bylo uzavřeno.

Přečti si i další příběhy

projdi si všechny
Miroslav Šuta
Miroslav Šuta

Dioxiny z Neratovic

Vladimír Burda
Vladimír Burda

Vzduch pro Radvanice

Jan Skalík
Jan Skalík

Divočina musí přežít

Dana Kudová
Dana Kudová

Psychiatrie nepomáhá

Tomáš Hnetila
Tomáš Hnetila

Za plzeňská práva

 

Newsletter

Chceš být v obraze? Dostávej zprávy z Ligy.

Nebo pomocí

RSS